Kam na výlet

Zřícenina hradu Buben

zeměpisná šířka: N 49° 46' 48.61"
zeměpisná délka: E 13° 11' 26.45"
vzdálenost od kempu: 7,6km

Cesta:

1.varianta - z kempu po silnici do vesnice Lipno a poté po zelené turistické trase
2.varianta - parníkem přímo z kempu, jednu zastávku na hráz, poté přejít hráz a opět po zelené turistické trase až na hrad buben

Buben je zřícenina hradu, který stál na ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže nedaleko obce Plešnice na severním Plzeňsku.

Historie:
První historická zmínka pochází z roku 1349 a podle dochovaných architektonických detailů vznikl hrad patrně po první třetině 14. století, patrně jako sídlo pánů z Nečtin. Roku 1471 koupil Buben Petr Chlumčanský z Přestavlk, jehož rodina hrad i s panstvím vlastnila do roku 1563. Od roku 1567 se uvádí jako pustý.

foto
foto

Krsy

zeměpisná šířka: 49° 55’ 29"
zeměpisná délka: 13° 3’ 24"
vzdálenost od kempu: 23 km

Historicky první dochovaný písemný záznam o vsi samotné pochází z roku 1183. V tomto roce ji kníže Bedřich (stejně jako obce Polínka, Kejšovice a Trhomné, které jsou dnes součástí Krsů) daroval manětínským johanitům.
Za jejich správy, v první čtvrtině 14.století, tu byl postaven kostel sv.Vavřince, který dodnes tvoří dominantu obce (dnes už ovšem v jiné podobě – později k němu přibyla věž a celá stavba během let prošla barokními a klasicistními úpravami). Roku 1483 Krsy od johanitů koupil rod Švamberků a připojil je ke svému majetku. U něj pak ves zůstala až do roku 1712, kdy se stala součástí bezdružického majetku Löwensteinů.

Polínský vrch nedaleko Krs je populární skálolezeckou oblastí, byť drobnou.

foto
foto
foto

Zámek Luhov

Zámek byl postaven kolem roku 1780 v barokním slohu. Nynější majitelé od července 2006 zpřístupnili část přízemí, kde zaujme zejména rozsáhlá sbírka historických bicyklů Františka Babického z Rokycan.
Prohlídka je možná o víkendech 10,00 až 16,00 do konce září.

foto
foto
foto

Nečtiny

Komplex kulturních památek
Hrad Nečtiny
• Zřícenina hradu Preitenstein
• Zámek Nečtiny s areálem zámecké zahrady
• Pohřební kaple sv.Terezie rodiny Mendsdorf-Pouilly

Nečtiny
• Areál barokního kostel sv.Jakuba Většího
• Renesanční bývalá radnice se společenským sálem a hostincem
• Bývalý špitál a poutní kostel sv. Anny
• Barokní roubený zájezdní hostinec čp. 79
• Židovský hřbitov (nachází se v lesní stráni, za doby 2. svět. války byl zničen)

Přírodní hodnoty
• Chráněné území Kozelka s geologickými zvláštnostmi. Stolová hora Kozelka láká svými skalnatými stěnami nejen milovníky přírody, ale především vyznavače horolezectví
• Prameniště několika potoků, které jsou přítokem řeky Střely
• Lokalita bývalého pískovcového lomu s ledovou jámou

Sport a zábava
• K dispozici je sportovní areál s travnatým fotbalovým hřištěm, dětským hřištem, hřištěm na malé sporty s umělým povrchem
• Tělocvička v areálu Zámku Nečtiny na Hradě Nečtiny
• Možnost vyjížděk na koních
• Venkovní střelnice - sportovní střelba

foto
foto

Manětín

Město Manětín, barokní perla západních Čech, leží pod jižním svahem Chlumské hory, která chrání město před severními větry. První písemná zmínka pochází z roku 1169, kdy král Vladislav daroval Manětín johanitům. V roce 1235 byl povýšen na město.

Zámek Manětín

Na půdorysu písmene L uzavírá jižní stranu manětínského náměstí. Na místě renesančního sídla vystavěn po požáru města v roce 1712 barokní zámek podle projektu Tomáše Hafeneckra pro Lažanské z Bukové, jimž patřil do roku 1945. Rozsáhlá expozice s barokním mobiliářem a unikátní kolekcí 13 obrazů zámeckého služebnictva Budova zámku je spojena krytou chodbou děkanským kostelem sv. J.Křtitele. Jižní průčelí se otevírá do obnovené barokní zahrady, na niž navazuje zámecký park.

foto
foto

Kladruby

Kladrubskému náměstí vévodí kostel svatého Jakuba, původně gotický, v dnešní podobě z let 1772-1779.

Klášter Kladruby

Bývalý benediktinský klášter založený v roce 1115 Vladislavem I. V roce 1393 byl za potvrzení nového kladrubského opata umučen svatý Jan Nepomucký. Původní románská bazilika byla v letech 1712-1726 přestavěna Janem Blažejem Santinim ve stylu barokní gotiky. Budova nového konventu postavena podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

foto
foto

Gutštejn

N 49° 51' 06.93"
E 13° 00' 58.86"

Nad Hadovkou v Úterském parku jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov se nalézají romantické zříceniny hradu Gutštejna. Vlakem se k hradu dostanete do zastávky Strahov a odtamtud 3 km po červené turistické až k hradu.

foto

Zámek Bezdružice

foto

Město Bezdružice

Cca 2 km severně vzdušnou čarou od Konstantinových Lázní. Průměrně rychlou chůzí se ocitneme z Konstantinových Lázní na bezdužickém náměstí za necelých 40 minut.
Dominantou obce nepřehlédnutelnou z širokého okolí je bezdružický zámek. Od května 2004 se stal turisticky atraktivním místem, neboť zámek byl otevřen veřejnosti a nalezneme zde ve světě ojedinělou expozici předních sklářských výtvarníků a unikátní dílo sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka. Jedná se o skleněnou plastiku Betléma z taveného křišťálu. Pro návštěvníky je připravena i zámecká kavárna.
Muzeum a prodejní galerie sklářského umění:
středa - neděle 10:00 - 17:00 hodin
Tel.: +0420 374 629 262

Švamberk (Krasíkov)

Příjemná procházka západním směrem od Konstantinových Lázní. Trasa vede po komunikaci III. třídy směrem na obec Kokašice (cca 2 km) a dále směrem na Domaslav dalších cca 2 km. Návštěva tohoto místa bude součástí budované naučné stezky pod názvem Ovčí vrch.

Nad krajinou se vypíná nápadná silueta stolové čedičové hory (635 m), nazývané po jednom z nejvýznamnějších rodů v okolí Švamberk, neboli Labutí vrch. Na něm kdysi stával hrad Krasíkov (mezi lidem nazývaný Švamberk). Pod hradem se nacházely dvůr a pivovar, založený již za panství Löwensteinů (činný do r. 1946), a také vesnička, o které je zmínka r. 1227, kdy patřila Kojatovi Hrabišicovi.
Hrad Krasíkov byl postaven ve 13.stol. V r.1287 již patřil Švamberkům, kteří vlastnili území mezi Přimdou a Stříbrem. Ve vnitřním předhradí stála hradní kaple sv. Jiří, o níž je zmínka v r. 1342. Roku 1443 hrad vyhořel a v letech 1528-1532 byl znovu obnoven, nově opevněn a rozšířen. Z té doby se zachoval raně renesanční portál kaple, v níž byli v 16. stol. pohřbeni někteří Švamberkové. V r. 1644 hrad opět vyhořel. Na konci třicetileté války zde ještě bojovala švédská a císařská vojska. Od té doby již zůstal zříceninou, pouze hradní kaple byla v r.1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Maří Magdaléně (dnes kostel vedle zříceniny). Přitom bylo její presbyterium postaveno na půlkruhové dělové baště ze 16. století. Kaple se stala pohřebním chrámem Švamberků.
Z Krasíkova se zachovaly zbytky vnitřního jádra s dolní částí věže a se zdivem hradního paláce, který byl původně jednopatrový. Palác má valené klenuté sklepy, v zachované stěně okno a část arkýře. V předhradí stojí zmíněná kaple.

foto
foto
foto

Ovčí vrch

Vpravo od Krasíkova (při pohledu z Konstantinových Lázní), 697 m, upoutá naši pozornost další výrazný čedičový kopec Stříbrské pahorkatiny. Na jižním úbočí stojí úhledná novorománská rotunda z r. 1906, která byla postavena na místě již zřícené starší kaple z r. 1696 (uvnitř obraz Krista na hoře Olivetské). Na východ od kaple připomíná památník z r. 1936 selské povstání, k němuž došlo r. 1680. Vzbouření sedláci nejdříve dobyli a vyplenili bezdružický zámek a před příchodem vojska se opevnili na Ovčím vrchu. 6. května 1680 došlo ke střetnutí 500 nevolníků se dvěma setninami jízdy. Výsledkem bylo 49 mrtvých vzbouřenců pohřbených na hřbitově v Čelivi. Střetnutím na Ovčím vrchu byla vlna selských bouří ukončena.

foto
foto

Pňovany

N 49° 46' 42.00"
E 13° 07' 14.00"

Zámek údajně podle literatury sloužil jako sídlo MNV. Podle dnešního stavu to vypadá, že vedle toho zde byla asi kuchyně a sklad pro státní statek co byl vedle. V přízemí je okyn vidět zdemolovanoé místnosti, patro je poměrně zachovalejší - asi kanceláře. Zahrada je zpustlá. Část slouží jako zahrada MŠ. Ta je postavena v zadní části - jedná se o typickou "novověkou boudu". Dnes je zámek nepřístupný a podle informací místních snad prodaný. Rybníček na návsi je pronajatý pražské firmě, která za vesnicí provozuje střelnici.

foto

Čeminy

N 49° 47' 57.13"
E 13° 15' 00.87"

Barokní zámek, vystavěný kolem r. 1700 z původní tvrze kterou vlastnil v r. 1670 kladrubský klášter. V r. 1972 byl zámek opraven a rozšířen Josefem Erbenem v empírovém slohu. Nyní se v zámku nachází mateřská škola a kanceláře. U zámku stojí klasicistní pivovar a lihovar.

foto

Stříbro

Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.

Kostel stojí jihozápadně od hlavního náměstí, parkovat lze v bezprostředním okolí. Od železniční stanice asi 1 km přes údolí Mže, od autobusového nádraží asi 500 m přes staré město.

foto
foto

Mariánská Týnice

Muzeum a galerie severního Plzeňska
Pravěké osídlení, gotické umění, život ve středověku, kultura 16.17, stolení, barokní kultura a umění, cechy a řemeslná výroby, kultura 19. století, život na venkově, vznik Československé republiky, společnost v 1. polovině 20. století, umělecká a užitková litina plaské železárny, pamětní síň Marie Chytilové, kostel zvěstování Panny Marie

foto
foto

Plasy

Nejvýznamnější památka v Plasích je původně cisterciácký klášterní komplex založený roku 1144. Konvent stojí na roštu z dubových pilot. Další památky: kostel Nanebevzetí Panny Marie, prelatura, sýpky s královskou kaplí a hřbitovní kostel sv. Václava s hrobkou Metternichů.

foto

Plzeň

Západočeská metropole, která je nejen městem piva, ale také kulturním a hospodářským centrem celého kraje.

Křimice
Barokní zámek s empírovou fasádou najdete v obci Křimice, dnes již součásti města Plzně. Pojedete-li z Plzně směrem na Cheb a v Křimicích odbočíte na Radčice asi po 200 metrech zámeckou ulicí dojedete na malé náměstíčko v jehož čele zámek stojí. Zámek je veřejnosti nepřístupný. Za zámkem je rozsáhlý park o rozloze 5 ha, který je naopak volně přístupný. Nad vsí je kostel s rodinnou hrobkou Lobkoviců.

Synagoga
Synagoga se nachází v centru města Plzeň na křížovatce ulice Sady Pětatřicátníků a Prešovské.

Chlum
Základní kámen rozhledny v nadmořské výšce 416m byl položen 1.5.1926 v 16 hodin. Počet schodů 123 + 3. Ochoz je
22 metrů. Z původní chata, která zde stála zbyla toliko věž.

Plzeňské podzemí
Dnes rozsáhlé podzemí se rozrůstalo postupně s výstavbou gotické Plzně, založené okolo roku 1295. V jeden rozlehlý celek ale bylo spojeno až později. Jenotlivé (až třípatrové) sklepy, sloužící ke skladování potravin, propojily štoly aby tak vznikl 750 metrů dlouhý prohlídkový okruh v severovýchodní části systému. Podzemí mělo také jiné funkce – jednalo se zejména o odvodňovací štoly, ale i štoly vodu do města přivádějící. To se ukázalo jako velice důležité v okamžiku, kdy na počátku 16. stol. v Plzni vyschly studny. Těch totiž bylo v hradbami omezeném prostoru nadprůměrně mnoho, což narušilo hladinu spodní vody. Jakmile jedna vyschla, hned byla vedle vykopána druhá. Při prohlídce podzemí to je jasně patrné – každých několik metrů potkáváte nějakou ze studní, některé dodnes se zachovalým potrubím ze dřeva. Mnohé z nich byly později využívány jako odpadní jímky, suchý záchod apod. Proto v nich nacházíme mnohé doklady o tehdejším životě, výstava předmětů je součástí prohlídkového okruhu (zajímavá je např. dvousetkilová praková koule). Nedostatek vody se městská rada rozhodla vyřešit výstavbou vodárenské věže, napájené říční vodou. Vodní stroj ji vytlačil do olověné nádrže, odkud byla samospádem rozváděna do kašen na náměstí

Plzeňské historické podzemí má nový vstup!
Původní vstup v Perlové ulici byl přemístěn.
Do prohlídkového okruhu se od 1. dubna 2009 vstupuje z budovy Pivovarského muzea.
Prohlídka potěší všechny milovníky tajemného podzemí i historie.
Prohlídka vede labyrintem chodeb, sklepů a studní, který byl pod městem Plzní budován již od 14. století a který neodmyslitelně patří k dějinám i současnosti města Plzně.
Poznáte život pod městem a odhalíte tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá.

Otevírací doba
duben, květen: středa - neděle 9:00 - 17:00
červen - září: denně kromě pondělí 9:00 - 17:00
říjen, listopad: středa - neděle 9:00 - 17:00
Poslední prohlídka začíná v 16:20.

ZOO
Původní zoologická zahrada byla v Plzni zřízena již v roce 1926, v části Doudlevce ve svahu nad řekou Radbuzou. Do dnešního areálu se přestěhovala v roce 1963. Postupně docházelo k modernizaci, ale největšího rozvoje dosáhla v posledním desetiletí, kdy se snad denně mění.

Zoologická zahrada je otevřena po celý rok
leden – březen denně od 9.00 do 18.00 hod
duben - září denně od 8.00 do 19.00 hod
říjen - prosinec denně od 9.00 do 18.00 hod

Muzeum strašidel
www.muzeumstrasidel.cz

foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto